Příběh: udělal/a jsem KROK

Jmenuji se Petr, onemocněl jsem v roce 2013. Diagnóza je nediferencovaná schizofrenie. Už od dvaceti let kondičně posiluji, chodil jsem cvičit do TJ Sokol Vršovice. Nyní chodím 4krát týdně do posilovny a dvakrát týdně do sportovního kroužku Na průhonu.

Cvičení mě uspokojuje fyzicky i psychicky, dává mi energii a dobrou náladu. Začal jsem chodit běhat a u toho si výborně vyčistím hlavu. Díky sportu si udržuji nadhled a smysl života a po psychické stránce se cítím mnohem lépe. Tuto zkušenost bych chtěl předat dalším lidem. Pokračovat ve čtení „Petr“

Jmenuji se Klára a od roku 2012 se léčím s paranoidní schizofrenií. Vyrůstala jsem s mamkou, taťkou a pěti sourozenci v bytě v Praze. Ve 12 letech mi shodou nešťastných okolností zemřeli krátce po sobě oba rodiče a my se sestrou jsme se dostaly do dětského domova, kde jsem byla do svých patnácti let. Pak si mě moje starší sestra, která v té době dosáhla plnoletosti, vzala k sobě domů. Pokračovat ve čtení „Klára“

Častokrát jsem se sama sebe ptala, proč jsem onemocněla touto zákeřnou a vážnou duševní nemocí zrovna já. Možnou odpověď jsem nalezla v průběhu těhotenství mé matky a v mém dětství. Moje máma si za svého muže a mého otce vybrala agresivního alkoholika, který jí v průběhu těhotenství bil a i když ho posléze opustila a v mých dvou letech si našla nového muže, zřejmě jsem si z jeho intervencí odnesla nemalé následky. Pokračovat ve čtení „Šárka“