Zdeněk

personální manažer

CDV služby s. r. o.

Oslovil jste Green Doors ohledně spolupráce s duševně nemocnými vy, nebo to bylo obráceně?

Úplně na začátku si oni našli mě, protože když hlásíme volná místa na trh práce, vždycky uvádíme, že máme i místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením. Ta spolupráce je zkrátka oboustranná. Občas se ozvou oni, že mají vhodného kandidáta nebo kandidátku na nějaký druh práce, občas se ozvu já. Pokračovat ve čtení „Zdeněk“

Miroslav

Divadelní bar Dobeška

Lidi s duševním onemocněním jste zaměstnával už v kavárně Marthon, teď s nimi máte zkušenosti z baru Dobeška. Má to nějaká úskalí?

Pro mně ne. O duševní nemoci a o tom, co život s ní obnáší, se zajímám od doby, kdy jsem v sedmdesátých letech bojoval o modrou knížku. Zdálo se mi proto úplně přirozené, že ty lidi jsou jiní, a že by bylo dobré jim pomoct. V kavárně Marathon jsem měl vedoucího, který si kdysi zřizoval kavárnu a už v projektu počítal s tím, že bude zaměstnávat duševně nemocné. Tehdy se to ještě nepovedlo, ale v Marathonu k tomu byly ideální podmínky – ta kavárna sídlí přímo v budově teologický fakulty, kde je jedním z oborů sociální práce, takže studenti, kteří k nám chodili, to brali naprosto normálně. Pokračovat ve čtení „Miroslav“

Lucie

Kokoza

Kolik lidí z Green Doors teď v Kokoze zaměstnáváte?

Čtyři lidi máme na tréninkových místech, což znamená, že od nich neočekáváme stoprocentní pracovní výkon. Soustředíme se spíš na včasné příchody do práce a podobně. Jedná se o lidi se zkušeností se schizofrenií, někteří z nich mají chroničtější verzi, většina pobírá invalidní důchod a je to pro ně způsob, jak si přivydělat a zároveň být aktivní. A pak je tu u nás jedna slečna se schizoaktivní poruchou, což není tak závažné onemocnění jako schizofrenie, projevuje se spíš ojedinělými problémy např. v komunikaci. Pokračovat ve čtení „Lucie“

Richard

Pekárna Kabát

Kolik lidí z Green Doors jste již zaměstnali?

Pod dohledem Green Doors, tedy první půl rok PRACOVNÍ REHABILITACE, jsme zaměstnali asi 15 lidí. Přímo pod naše vedení jich pak přešlo asi pět. Někteří u nás pořád pracují, jiní pak už vydrželi jen krátce, ale vždycky to bylo spíš na nich, bylo to jejich rozhodnutí.
Pokračovat ve čtení „Richard“