Vojtěch

Vojtěch se už skoro 15 let léčí s Bipolárně – afektivní poruchou, která se mu rozjela během příprav na maturitní zkoušku. Podařilo se mu však stabilizovat svůj život a nyní pracuje v tréninkové kavárně. Protože se mu práce líbí, rád by se přípravě kávy věnoval profesionálně. Základní baristický kurz a workshop latte artu pokryje částka 13 300 Kč.

Jeho příběh:

Jmenuji se Vojta a je mi 33 let. 

Od roku 2012 se léčím s Bipolárně-afektivní poruchou. Většinou mám depresivní epizody, ale i přes to jsem schopen nějak normálně fungovat. V manických stavech jsem si v minulosti udělal dluhy, které úspěšně splácím pomocí insolvence. Samotné onemocnění začalo během stresu v období maturitní zkoušky. Tu jsem však napodruhé složil. 

Moje dětství nebylo jednoduché. Pocházím z rodiny, kde se pro psychické onemocnění nejde daleko. Moje matka a mladší sestra bohužel také prožívají úzkosti a deprese. 

V dětství byl můj největší koníček hra Pokémon, a to mi vydrželo až dodnes. Občas zajdu do herny užít si karetní hru Pokémon, bohužel ne vždy se tam díky depresi dostanu. 

V současnosti se snažím na sobě pracovat, docházím na psychoterapii, spolupracuji s CDZ Praha 9 – Fokus a mám opatrovnici na finance. 

Již v minulosti jsem pracoval s lidmi a práce s nimi mě baví. Mým snem je zlepšit se v servisu nápojů a hlavně kávy. Proto bych byl moc vděčný, kdyby mi bylo umožněno, udělat si baristicky kurz.

Jana

Jana má diagnostikovanou hraniční poruchu osobnosti a od 13 let ji provázejí úzkosti a deprese. Už 4 roky pracuje na hudebním albu, kterým se chce realizovat a zároveň inspirovat další lidi, kteří prožívají těžké období. Pro dokončen alba žádá o 20.000 Kč.

Její příběh

První problémy s duševním zdravím mi začaly, když mi bylo asi 13 let. Chodila jsem na hudební osmileté gymnázium, obor zpěv. Měla jsem úzkosti z testů a zkoušení, během výuky jsem byla neklidná a necítila jsem se tam dobře. Kvůli úzkostem jsem měla stažený žaludek a problémy s jídlem. Měla jsem i pokleslou náladu a lehké deprese, ale moc jsem to neřešila. Myslela jsem si, že to tak zažívá každý.

Když mi bylo 17, začala jsem chodit na krav magu. Strašně mě to bavilo a byla tam fajn parta lidí. Ke konci studia mi ale docházely síly. Studium jsem dokončila maturitou a nastoupila na Zemědělskou univerzitu, obor kynologie. Po roce a půl jsem odešla. A pak to na mě padlo. Deprese. Nebyla jsem schopná cokoliv dělat. Jen jsem byla doma a šla spát s přáním, abych se už neprobudila.

V roce 2022 jsem se dostala do toxického vztahu, kde docházelo k psychickému týrání, manipulaci i fyzickému násilí. Ve stejném období mi zemřel nevlastní otec po dlouhém boji s rakovinou. Zhroutila jsem se a odvezli mě do Bohnic, kde mi nastavili první medikaci.

V dalších letech jsem měla několik hospitalizací, neúspěšné pokusy o práci i léčbu. Moje stavy se zhoršily natolik, že jsem začala se sebepoškozováním. Tehdy mi také diagnostikovali emočně nestabilní (hraniční) poruchu osobnosti. Těžce jsem to nesla. V Berouně jsem našla svou spolubydlící mrtvou po spáchání sebevraždy. Tehdy mi došlo, jakou bolest by moje smrt způsobila rodině.

Pořád jsem měla úzkosti, deprese, nejedla jsem, měla velké výkyvy nálad a myšlenky na sebevraždu. Úplně náhodou jsem narazila na zpěvačku Madison Beer. Její hudba a kniha mi mluvily z duše. Konečně tu byl někdo, kdo mi rozuměl. V tu chvíli jsem věděla, že když to zvládla ona, tak já to zvládnu taky.

Začala jsem znovu chodit na zpěv, na krav magu a nastoupila na pracovní rehabilitaci, která mi hodně pomohla. Jak jsem se postupně cítila lépe, našla jsem odvahu začít učit zpěv. Absolvovala jsem DBT kurz a stále chodím na terapii. Konečně mi začala zabírat i nová medikace, hlavně stabilizátory nálady. Ale nejvíc mi pomohla hudba. Píšu vlastní texty inspirované svým životem. Jakmile dám své myšlenky na papír, mám pocit, jako bych se jich zbavovala. Je to forma terapie, která mi dává nejvíc. Pracuji na svém prvním albu. Je to můj velký sen. Mám pocit, že mi to pomáhá pomalu se uzdravovat.

Tomáš

Tomáše většinu dospělého života provází úzkosti a deprese. Zároveň je ale zkušený sportovec a turista a rád by tyto záliby rozšiřoval mezi další lidi s duševní nemocí, protože věří, že i dalším lidem, by smysluplný pohyb venku mohl ulevit. Rád by si udělal kurz pro instruktora volnočasových aktivit. Ten ho vyjde na 16 000 Kč.

Jeho příběh

Jsem Pražák vyrostlý ve městě, ale s velkou láskou k přírodě. Miluji pohyb a sport, rád chodím po horách, navštěvuji hrady, zámky i starobylá městečka. Pohyb venku je pro mě přirozenou součástí života. Byl jsem členem turistického i horolezeckého oddílu a také pomocníkem vedoucího skautského oddílu. Profesně jsem pracoval v kartografii a na tvorbě cyklomap, takže mám zkušenosti s orientací v terénu i se systematickou prací.

Moje životní cesta ale nebyla jednoduchá. Vyrostl jsem v rozpadající se rodině a už jako teenager jsem trpěl pocity sociálního vyloučení. Neúspěšné hledání vlastní identity, vědomí vlastní hodnoty a zakotvení ve světě mě přivedlo do hluboké krize, která naplno propukla kolem mého dvacátého roku života. Prošel jsem těžkou depresí a musel ukončit studium na vysoké škole. Postupem času se moje psychika zlepšila, přesto jsem během dalších let několikrát procházel obdobími silných úzkostí a depresí a musel vyhledat odbornou pomoc.

Dnes už těmto stavům dokážu čelit mnohem lépe a během života jsem získal zkušenosti, které mi v tom pomáhají. Velkou oporou mi vždy byla právě příroda, pohyb a pobyt venku. Kolikrát mi hory nebo obyčejná cesta lesem pomohly srovnat myšlenky lépe než cokoli jiného. Díky tomu jsem si uvědomil, jak významný vliv může mít přiměřená fyzická aktivita a kontakt s přírodou na psychiku a celkovou životní pohodu.

Už dlouho je mým přáním znovu působit v oblasti, která propojuje pohyb, práci s lidmi a pobyt v přírodě. Zatím jsem se jí věnoval hlavně jako koníčku, ale rád bych ji posunul na profesní úroveň. Proto bych chtěl absolvovat kurz instruktora volnočasových aktivit. Absolvování tohoto kurzu je podmínkou pro výkon této práce a vnímám ho jako důležitý krok k tomu, abych mohl své zkušenosti, zájmy i osobní životní zkušenost smysluplně využít.

Po absolvování kurzu bych rád oslovil například organizace jako Centrum duševního zdraví, Fokus Praha nebo Inspeera a nabídl spolupráci při organizaci pohybových a turistických aktivit pro jejich klienty. Rád bych předával dál zkušenost, že pohyb v přírodě může být jednou z cest k větší psychické stabilitě, klidu a návratu k rovnováze – zejména lidem, kteří sami procházejí duševními obtížemi.

Tento krok pro mě představuje možnost spojit to, co mám rád, s prací, která může pomáhat druhým. Vnímám ho jako přechod od osobního nadšení a životní zkušenosti k odpovědné a smysluplné práci, která může mít skutečný dopad. Věřím, že mi tato cesta přinese nejen nové pracovní možnosti, ale především pocit naplnění a smysluplnosti.

Ilona

Výtvarnici Iloně se po ztrátě blízkých rozvinuly úzkosti a chronický únavový syndrom, což ji částečně vyřadilo z běžného fungování. Svou vášeň pro malbu se nyní snaží proměnit v malé podnikání. Ráda by vytvořila balíček karet s malovanými mandalami a motivačními afirmacemi, které mohou povzbudit v těžkých chvílích. Náklady na výrobu prvních balíčků karet pokryje částka 20 000 Kč.

Její příběh

Dlouhodobým cílem tohoto kroku je rozšíření a ucelení mého autorského portfolia a vytvoření stabilnějšího pracovního zázemí v oblasti kreativní a tvůrčí práce. Realizací projektu Orákulum 33:11 dojde k rozšíření mé stávající nabídky, která dnes zahrnuje především malbu obrazů, ilustrace, psaní a vedení kreativních workshopů.

Vytištěním karet získá již hotové dílo svou fyzickou podobu a stane se konkrétním produktem, který budu moci prezentovat a nabízet prostřednictvím vlastních webových stránek a sociálních sítí. Plánuji úpravu webu tak, aby kromě prezentace mé volné tvorby sloužil i jako přehledné portfolio ilustrací a autorských produktů, včetně vykládacích a motivačních karet.

Projekt vnímám jako přirozené završení mé dosavadní tvorby a zároveň jako krok k větší profesní samostatnosti. Do budoucna mi umožní oslovovat klienty, spolupracující subjekty (např. galerie, centra zaměřená na duševní zdraví, vzdělávací a komunitní projekty) a případně i organizace, které mají zájem o kreativní spolupráci, workshopy či autorskou tvorbu.