Po práci legraci

Dnes se mě jeden chlapík v práci zeptal: „Jak se máte?“
„Jde to,“povídám. „Co vy?“
„Nic. Pořád to samý dokola.“
„Tak po práci legraci, ne?“ říkám.
A on: „No po práci jdu domů.“
Asi nemá doma legraci.
Kolem našich oken v suterénu občas chodí fousatej bezdomovec. Jednou, když kluci hráli na kytary, usadil se před oknem a nechtěl odejít. „Pane, tady nemůžete sedět…“
„Já můžu sedět, kde chci. Já jsem sám, já nikoho nemám. Dej mi cigáro.“ Občas se objeví. Jednou přinesl krásnou natrhanou kytku. „To máte pro slečnu,“ říká Samsonovi.
A drzýmu cikánskýmu klukovi dal Samson rozbitou tahací harmoniku. Viděl ji oknem: „Jéé, vy tam máte harmoniku! A dáte mi ji?“
Ještě chtěl Martinovo kolo, ale to nedostal…
Kdo jsem a co se děje
Jmenuji se Lara, mám schizofrenii a píšu si deník, který s vámi budu tady sdílet. Občas otevřu starý deník a dám sem něco z doby, kdy jsem byla třeba za zdí nebo za prací v Bratislavě. Jan P. Muchow mi dělá Dj, vybírá hudbu, klipy, co se mu hodí k mým zápiskům.