Ela si už v dětství si prošla i rakovinou, díky čemuž musela opustit svůj sen sportovní kariéry. Nyní se léčí s nediferencovanou schizofrenií. Má naštěstí ale i další vášeň a tou je hudba a zpěv. Píše své vlastní texty, na hudební složce pracuje s talentovanými skladateli. Ráda by vydala vlastní album, náklady na něj vychází na 20.000 Kč.
Její příběh:
Léčím se s nediferencovanou schizofrenií směřující ke schizoafektivitě. V psychózách jsem byla víc než polovinu svého života. Nekonečně si vážím každého “ všedního “ dne. Je to pro mě úžasný dar a vzácnost. Psychotické ataky se u mě začaly projevovat ve čtrnácti letech, hned po tom, co jsem se vyléčila z rakoviny kosti, kterou jsem onemocněla o rok dříve, tedy ve třinácti letech.
Mé dětství rozhodně nebylo ideální. Bylo plné velkých bolestí a traumat, která si budu zpracovávat nejspíše až do konce života. Nemoc mám dědičnou, trpěla jí i má maminka Jana, která po dvou pokusech o sebevraždu nakonec zemřela na psychiatrii na náhlou zástavu srdce. Tuto nemoc mají i moji vlastní sourozenci, především můj bratr Jirka, který žije v chráněném bydlení.
V dětství byl mou největší vášní sport a hned po něm hudba a zpěv. V těch třinácti letech se ale v oblasti sportu rozhodl osud přerušit mé smělé plány, tedy mít sportovní kariéru.
Měla jsem nádor ve stehenní kosti a vlivem mnoha operací (byla mi dána dárcovská kost) jsem vlastně šestnáct let – až doposud – kulhala anebo v kuse ležela s bolestmi. Zůstala mi hudba, moje věčná, věrná a nejlepší kamarádka. Hudba je můj lék, je zkrátka úžasná. Zpívala jsem už od dětství ve sboru Boni Discipuli, se kterým jsme jezdili i do zahraničí. Vyhrála jsem také dvakrát první místo města Brna v sólovém zpěvu v kategorii ZUŠ. Minulý rok (2024) jsem se dostala do semifinále pěvecké soutěže Hlas Česka.
Můj největší sen je zpívat. Zpívat, zdokonalovat se ve zpěvu, nahrát svoje hudební album. Píšu si vlastní texty a s hudbou mi pomáhají úžasní skladatelé.
