Vánoční tajemství

Praha je krásná v noci. Kousek od Karlova jsou hradby, který se táhnou nad Folimankou. Tam byla zarostlá zahrada s vymláceným domem, s ruinou. Po těch hradbách se dalo přejít až k Albertovu. Teď je tam restaurace. Po pravý straně od bejvalý zahrady jsou schody, vedou dolů k různým fyzikálním ústavům. Je tam zahrada s jezírkem a po tý cestě nedaleko od něj skákala dřív spousta žab. Další schody vedou nahoru, směrem ke žlutému kostelu. Jsou lemovány lavičkami.

Kousek od Staromáku, v Michalský, je čajovna U zlatého kohouta.

Když jdu ze shora po Petříně a podívám se na výhled na Prahu, vidím zdálky oblasti, které znám. Důstojný tajemný Vyšehrad, Týnský chrám, Pražský hrad…

Praha je dokonalá, sama o sobě poklidně stojí, svítí a čeká…

Teď před Vánoci svítí mnoha světly a ve vzduchu je cítit, jak se lidé těší. I Ježíšek je tajemný, přijde a nenechá se vidět, obdaruje a zmizí za oknem. A pak jsou ořechy a svíčky, stříbrné ozdoby a Tajemství.

Tajemství sdílené všemi, i bezdomovec pod mostem si přiťukne krabicákem a sleduje, jak Praha krásně svítí…

 

Kdo jsem a co se děje

Jmenuji se Lara, mám schizofrenii a píšu si deník, který s vámi tady sdílím. Občas otevřu starý deník a dám sem něco z doby, kdy jsem byla třeba za zdí nebo za prací v Bratislavě. Jan P. Muchow mi dělá Dj, vybírá hudbu, klipy, co se mu hodí k mým zápiskům, tedy k většině mých zápisků.