Pavel

Dobrá trafika

Jak spolupráce s Green Doors probíhá?

Většinou se domluvíme na třech zkušebních pracovních směnách. Pak si řekneme, jestli je spolupráce  – jak z naší tak ze strany pracovníka – možná. Máme tu dvojsměnný provoz a pracovníci, kteří přicházejí z Green Doors pracují dopoledne, tedy od 9 do 15 hodin. Když si plácneme, podepíšeme smlouvu s  Green Doors a s dotyčným pracovníkem na 300 hodin. A pak už je to jenom na nás a tím člověkem, jestli u nás chce zůstat.

Kolik lidí s duševním onemocněním jste tu již měli zaměstnaných?

Teď momentálně nikoho, ale za ty dva roky, co tu pracuju, jsme tu měli dvě zaměstnankyně s duševním onemocněním. Od počátku projektu je to asi šest lidí.

A zůstávají tady?

Většinou ano, když se během těch tři sta hodin nevyskytnout problémy.

A je těch tři sta hodin dost na to, aby se dotyčný otrkal a dostatečně se zaučil?

Určitě, ta největší úskalí se objeví už během prvních třech směn, ať už psychicky nebo fyzicky. 99 procent lidí zůstává dál.

Co tedy bývá příčinou toho, že takový člověk nevydrží a musí odejít?

To co se projevuje během těch prvních dnů je společné jak zaměstnancům s duševním onemocněním, tak bez něj, jelikož se jedná o kavárenský provoz, ve kterém je běžný nárazový nápor jak fyzický, tak psychický, takže se snadno projeví, jestli se ten člověk na takovou právci vůbec hodí. Ne každý je schopný pracovat v kavárně, kde musí několik hodin lítat od kuchyňky k zákazníkům a tak dále… I když je třeba někdo zručný a milý, nemusí to vydržet třikrát až čtyřikrát týdně. Někdy se něco samozřejmě projeví i později, ale to už je třeba spojené s výpadkem léků.

Zmínil jste, že duševně nemocné zaměstnáváte v klidnějších, dopoledních směnách. Má spolupráce s nimi ještě nějaká omezení?

Ta vyplývala spíš z jejich osobního přecenění. Chtěli víc směn nebo pracovat do večerních hodin. Jenže to pro ně bylo vyčerpávající – nestíhali brát léky, museli dlouho odpočívat, jedna pracovnice se k nám už nevrátila… Je potřeba to dobře odhadnout, neuspěchat, spíš brzdit, dbát na pravidelnost. Zkrátka dopolední směna třikrát týdně se nám zdá ideální. Myslím, že tím, že nejsme klasická kavárna nebo bar a  provoz tady není nijak šílený, že je to pro lidi s duševním onemocním vhodná práce.

A obohacuje vás nějak spolupráce s nimi?

Je to pro nás dobrá vizitka a za ty dva roky, co jsem tu, jsem s těmi lidmi nezažil jedinou negativní zkušenost. Bylo to s nimi sice trochu těžší, ale v práci se to nijak neprojevilo. A od zákazníků máme jen dobré ohlasy.

 

Foto: Vlado Kníž

Skills:

Leave a comment

Please wait...